Česky English Deutsch Polski
Drobečková navigace

Úvod > O nás > Aktuality > MŽP ČR o životním prostředí v r. 2017: Kvalita ovzduší v ČR zůstává neuspokojivá

MŽP ČR o životním prostředí v r. 2017: Kvalita ovzduší v ČR zůstává neuspokojivá



Ministerstvo životního prostředí ČR každoročně před koncem roku vydává zprávu o stavu našeho životního prostředí za předchozí rok.

 

Zpráva o životním prostředí České republiky pokrývá všechny složky životního prostředí: ovzduší, vodní hospodářství, příroda a krajina, lesy, půdní hospodářství, průmysl a energetika, doprava, materiálová spotřeba a odpadové hospodářství.

 

Stav životního prostředí v ČR v roce 2017 se oproti předchozím rokům výrazně nezměnil. V posledních letech je však výrazně ovlivněn častějším výskytem sucha a dalších nebezpečných hydrometeorologických jevů (povodně, přívalové srážky nebo silný vítr).

 

V r. 2017 klesly emise znečišťujících látek do ovzduší, přesto však zůstává kvalita ovzduší neuspokojivá. V sídlech ji ovlivňuje zejména silniční doprava a také lokální vytápění domácností, a to především v oblastech, kde se ještě nemohl naplno projevit efekt podpory tzv. kotlíkových dotací. Zhoršená kvalita ovzduší se vyskytuje i v průmyslových regionech.

 

Imisní limity pro suspendované částice PM10 a PM2,5 jsou na území ČR dlouhodobě překračovány. Vliv mají zejména meteorologické podmínky a v zimní části roku (zejm. inverze). V r. 2017 došlo opakovaně na 50 zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci suspendovaných částic PM10. Roční imisní limit pro PM2,5 byl překročen na 10 stanicích, imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu byl překročen na 25 stanicích. Emise NOx, VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy v období 2000–2017 poklesly. Z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 bylo v roce 2017 vyhlášeno celkem 39 smogových situací o celkovém trvání 3 757 hodin. Suspendované částice jsou problémem nejen v ČR, ale i v ostatních evropských státech, nadlimitním 24hodinovým koncentracím PM10 bylo v roce 2014 vystaveno zhruba 16 % městské populace zemí EU28.

 

Agregované emise skleníkových plynů poklesly v období 2005–2016 o 11,8 % (17,4 Mt CO2 ekv.), není však zatím plněn cíl Politiky ochrany klimatu v ČR (pokles o 32 Mt CO2 ekv. do roku 2020 vůči roku 2005). V meziročním srovnání 2015–2016 agregované emise narostly o 1,5 %., zejména v energetickém průmyslu (o 0,8 Mt) a v dopravě (o 0,7 Mt). Tyto sektory jsou dohromady zdrojem více než poloviny celkových agregovaných emisí ČR. Strmý růst zaznamenávají rovněž emise F-plynů z používání produktů nahrazujících freony (od r. 2015 stouply na trojnásobek). Klesaly emise ze sektoru spalovací procesy ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví (tzv. průmyslová energetika), a to díky snižování energetické náročnosti průmyslu. V rámci EU28 má ČR nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele (12,3 t CO2 ekv./obyv. v roce 2016, tj. 46 % nad průměrem EU28), a to zejm. strukturou tvorby HDP s vysokým podílem průmyslu a exportním zaměřením ekonomiky.

 

Pro nečistoty frakce PM10 a PM2,5 byly v r. 2016 dominantním zdrojem vytápění domácností, které v případě PM2,5 představovalo 74 % všech zdrojů, v případě PM10 pak 57 %. Dalším zdrojem emisí byla i doprava.

Dalším závažným problémem kvality ovzduší v ČR je překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren. Nejvyšší koncentrace jsou v průmyslových lokalitách, nadlimitní koncentrace jsou (dlouhodobě) i na stanicích městských, dominantním zdrojem emisí benzo(a)pyrenu je vytápění domácností (98 % v roce 2016). Imisní limit pro benzo(a)pyren byl v roce 2017 překročen zhruba na 26 % území, kde žilo 62 % obyvatelstva (v r. 2016 26 % území s 56 % obyvatelstva). Benzo(a)pyren navyšuje individuální celoživotní riziko vzniku nádorového onemocnění. V r. 2017 se toto riziko pohybovalo od 4,5 až 10,2 onemocnění na 100 tis. obyvatel.

 

Dlouhodobým problémem kvality ovzduší ČR jsou vysoké koncentrace oxidů dusíků NOx, způsobující zejména dýchací obtíže, a to zejména ze silniční dopravy hlavně ve velkých městech. I přesto, že celkové emise NOx v ČR dlouhodobě klesají (mezi lety 2008–2017 o 34 % a meziročně v r. 2017 pokles o 3 %), došlo ve 2017 k překročení ročního imisního limitu pro NO2 na celkem 4 dopravně zatížených lokalitách (2 x Pha, 2 x Brno).

 

Další látkou významně ovlivňující lidské zdraví i stav ekosystémů je přízemní ozon. Jeho koncentrace jsou ovlivňovány např. intenzitou slunečního svitu, teplotou a výskytem srážek.V r. 2017 byl imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi (120 μg.m-3) překročen na 31 % území obydleném 9 % obyvatel. V r. 2017 došlo na 55 % území se 68 % obyvatel ČR k překročení alespoň 1 imisního limitu pro některou z nečistot.

 

Zásadním aspektem vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva je produkce emisí znečišťujících látek, která v l. 2000–2017 poklesla. Emise NOx klesly v tomto období o 57 %, VOC o 77 %, CO o 76 % a emise suspendovaných částic o 63 %. Pokles emisí byl díky technologickým inovacím, vč. využívání dodatečných systémů na snižování emisí (např. filtr pevných částic, selektivní katalytická redukce (SCR). V r. 2017 však pokles emisí se zastavil a emise NOx z dopravy v roce 2017 meziročně stouply o 2 %. Vývoj emisí z dopravy ovlivňuje skladba a obměna vozového parku. Vozový park ČR zůstává velmi starý (2017: 14,6 let průměrný věk osob. aut). Využívání alternativních paliv a pohonů zůstává okrajové. Počet nových registrovaných osobních elektromobilů v r. 2017 byl 307 ks (pouze 0,1 % celk. počtu registrací nových osob. aut). Výrazněji stoupá registrace nových hybridů (od r. 2015 téměř ztrojnásobila na 2.826 ks, meziročně + 83 %), a tvoří to 1 % nových osobních aut registrovaných ve 2017.

 

Česká republika přijala v roce 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP adaptace), který je implementačním dokumentem Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Součástí NAP adaptace je soubor 98 indikátorů zranitelnosti, který byl v roce 2017 vyhodnocen pro výchozí rok 2014. Zranitelnost ČR vůči projevům změny klimatu byla vyhodnocena jako velmi vysoká. Z 98 hodnocených indikátorů bylo pouze 9 indikátorů hodnoceno čistě pozitivně, naopak 32 indikátorů mělo negativní hodnocení. Jako jeden z nejdůležitějších prvků zranitelnosti ČR bylo identifikováno hospodaření s vodou v české krajině, která není v dostatečné míře schopná zadržovat vodu, což přispívá na jedné straně k velmi vysoké zranitelnosti suchem a na straně druhé povodněmi. Špatný management vody v krajině a v sídlech je umocněn měnícími se srážkovými a teplotními vzorci, které mají dopady na další oblasti – obyvatelstvo, lesnictví, zemědělství, urbánní prostředí, energetiku a další.

 

Zlepšit kvalitu ovzduší by měla v budoucnu pomoci výměna neekologických kotlů (tzv. kotlíkové dotace, poslední 3. vlna) a také zákaz provozu nevyhovujících kotlů v září 2022.

 

Od 2018 také platí přísnější emisní limity pro menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva nebo přísnější povinná opatření pro omezení emisí prachu ze sléváren, kovů, kamenolomů a povrchových dolů paliv, které také přispívají k překračování imisních limitů. Intenzivně také jednáme s Polskem, protože přeshraniční přenos znečišťujících látek je významný a bez zásadních opatření na polské straně nebude možné v Česku limitních koncentrací v ovlivněných oblastech dosáhnout.

 

Kompletní Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2017 najdete zde.

 

Zdroj:

https://www.mzp.cz/cz/news_20112018_zprava_o_stavu_zivotniho_prostredi


Komentáře


Žádné komentáře doposud nebyly přidány.

Přidat komentář

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat my a to pro možnost vám odpovědět. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů.